Masové vymírání je rozsáhlé a rychlé snížení biologické rozmanitosti života na Zemi. Vyskytují se, když významná část světových druhů vymře v relativně krátkém časovém období. Nejznámější událostí hromadného vymírání je vyhynutí dinosaurů, ke kterému došlo asi před 65 miliony let. Po celou dobu však došlo k několika masovým vymírání Historie Zeměs různými příčinami, jako jsou dopady asteroidů, sopečné erupce a změna klimatu. Někteří vědci se domnívají, že planeta v současné době zažívá šesté masové vymírání způsobené lidskou činností, jako je ničení přirozeného prostředí, znečištění a změna klimatu.
V historii Země bylo známo pět hromadných vymírání. Tyto události jsou označovány jako „velká pětka“ masové vymírání. Oni jsou:
- Masové vymírání na konci Ordoviku, ke kterému došlo asi před 443 miliony let a vyhladilo 60 % mořských druhů.
- Masové vymírání pozdního devonu, ke kterému došlo asi před 359 miliony let a vyhladilo 75 % druhů.
- Permsko-triasové masové vymírání, ke kterému došlo asi před 252 miliony let a vyhladilo 96 % druhů.
- Masové vymírání triasu a jury, ke kterému došlo asi před 201 miliony let a vyhladilo 80 % druhů.
- Masové vymírání v období křídy a paleogénu, ke kterému došlo asi před 66 miliony let a vyhladilo 75 % druhů, včetně dinosaurů.
Stojí za zmínku, že někteří vědci zahrnují také holocénní vymírání (pokračující vymírání), které je způsobeno lidskou činností a již způsobuje ztrátu biodiverzity.
Obsah
Masové vymírání konce Ordoviku
Hromadné vymírání na konci ordoviku, známé také jako ordovik-silurské vymírání, bylo významnou událostí vymírání, ke které došlo asi před 443 miliony let, na hranici mezi obdobím ordoviku a siluru. Tato událost byla jedním z pěti hlavních masových vymírání v historii Země a jedním z nejzávažnějších, vyhubilo 60 % mořských druhů.
O příčině masového vymírání konce Ordoviku se stále diskutuje, ale bylo navrženo několik teorií. Jedna z teorií říká, že masivní sopečná erupce na území dnešního Norska uvolnila obrovské množství skleníkové plyny, což vede k rychlému oteplování planety a hromadnému vymírání mořského života. Další teorií je, že zánik způsobil dopad komety nebo asteroidu. Někteří vědci také navrhují, že vymírání bylo způsobeno kombinací faktorů, jako je pokles hladiny moře, změny v chemickém složení oceánů a pokles biologické rozmanitosti kvůli nadměrnému využívání zdrojů.
Vymírání postihlo především mělkovodní mořské organismy, jako např trilobitů, ramenonožci, a graptolity, ale měl také významný vliv na život v hlubinách. Tato událost měla také hluboký vliv na evoluce života na Zemi, dláždící cestu pro vznik nových skupin organismů a vyzařování života v siluru.
Hromadné vymírání pozdního devonu
Hromadné vymírání pozdního devonu bylo hlavní událostí vymírání, ke kterému došlo asi před 359 miliony let, na rozhraní mezi obdobím pozdního devonu a raného karbonu. Tato událost byla jedním z pěti hlavních masových vymírání v historii Země a jedním z nejzávažnějších, vyhubilo 75 % druhů.
Příčina masového vymírání pozdního devonu je stále diskutována, ale bylo navrženo několik teorií. Jedna z teorií říká, že masivní sopečná erupce na území dnešní Severní Ameriky a Evropy uvolnila obrovské množství skleníkových plynů, což vedlo k rychlému oteplování planety a masovému vymírání mořského života. Další teorií je, že zánik způsobil dopad komety nebo asteroidu. Někteří vědci také navrhují, že vymírání bylo způsobeno kombinací faktorů, jako jsou změny hladiny moře, změny v chemii oceánů a pokles biologické rozmanitosti kvůli nadměrnému využívání zdrojů.
Vymírání postihlo především mořské organismy, jako jsou trilobiti, ramenonožci a korál útesy, ale měl také významný dopad na pozemský život a zničil mnoho raných suchozemských rostlin a zvířat. Tato událost měla také hluboký vliv na vývoj života na Zemi, otevřela cestu pro vznik nových skupin organismů a vyzařování života v období karbonu a permu.
Permsko-triasové masové vymírání
Masové vymírání v permu a triasu, známé také jako „Velké umírání“, bylo velkou událostí vymírání, ke kterému došlo asi před 252 miliony let, na hranici mezi obdobími permu a triasu. Tato událost byla jedním z pěti hlavních masových vymírání v historii Země a nejvážnější, vyhubila 96 % mořských druhů a 70 % suchozemských druhů.
O příčině permsko-triasového masového vymírání se stále diskutuje, ale bylo navrženo několik teorií. Jedna z teorií říká, že masivní sopečná erupce na území dnešní Sibiře uvolnila obrovské množství skleníkových plynů, což vedlo k rychlému oteplování planety a masovému vymírání života. Další teorií je, že zánik způsobil dopad komety nebo asteroidu. Někteří vědci také navrhují, že vymírání bylo způsobeno kombinací faktorů, jako jsou změny hladiny moře, změny v chemii oceánů a pokles biologické rozmanitosti kvůli nadměrnému využívání zdrojů.
Vymírání postihlo organismy všech velikostí a stanovišť, od jednobuněčných po komplexní živočichy a od mořských organismů v mělkých vodách po suchozemské organismy. Tato událost měla také hluboký vliv na evoluci života na Zemi, vydláždila cestu pro vznik nových skupin organismů a vyzařování života v období triasu. Obnova z této události trvala asi 10 milionů let, což je považováno za dlouhé časové období.
Masové vymírání triasu a jury
Triasovo-jurské masové vymírání bylo velkou událostí vymírání, ke kterému došlo asi před 201 miliony let, na hranici mezi Období triasu a jury. Tato událost byla jedním z pěti hlavních masových vymírání v historii Země, které zničilo 80 % druhů.
O příčině masového vymírání triasu a jury se stále diskutuje, ale bylo navrženo několik teorií. Jedna z teorií říká, že masivní sopečná erupce v dnešní Central Atlantic Magmatic Province (CAMP) uvolnila obrovské množství skleníkových plynů, což vedlo k rychlému oteplení planety a hromadnému vymírání života. Další teorií je, že zánik způsobil dopad komety nebo asteroidu. Někteří vědci také navrhují, že vymírání bylo způsobeno kombinací faktorů, jako jsou změny hladiny moře, změny v chemii oceánů a pokles biologické rozmanitosti kvůli nadměrnému využívání zdrojů.
Vymírání postihlo především mořské organismy, jako jsou amonoidi, konodonti a mořští plazi, ale mělo také významný dopad na pozemský život a vyhladilo mnoho raných suchozemských rostlin a živočichů. Tato událost měla také hluboký vliv na evoluci života na Zemi, vydláždila cestu pro vznik nových skupin organismů a vyzařování života v období jury. Mělo se za to, že tato událost vymírání měla velký dopad na diverzifikaci dinosaurů a vzestup savců.
Masové vymírání křídy-paleogénu
Masové vymírání křídy-paleogénu (K-Pg), známé také jako vymírání KT, bylo hlavní událostí vymírání, ke kterému došlo asi před 66 miliony let, na rozhraní mezi obdobím křídy a paleogénu. Tato událost byla jedním z pěti hlavních masových vymírání v historii Země, které zničilo 75 % druhů, včetně dinosaurů.
Nejrozšířenější teorií o příčině zániku K-Pg je dopad velkého asteroidu nebo komety, který vytvořil kráter Chicxulub na mexickém poloostrově Yucatan. Náraz by způsobil masivní požáry, tsunami a efekt „nukleární zimy“, kdy prach a úlomky blokovaly sluneční světlo a drasticky snížily teploty. Kombinace těchto účinků by vedla k hromadnému vymírání života na Zemi.
Vymírání postihlo organismy všech velikostí a stanovišť, od jednobuněčných organismů až po velké dinosaury. Mořské organismy jako např amonitany, rudist mlži a foraminifer byli také vážně postiženi, stejně jako mnoho skupin rostlin. Nicméně, ne všechen život na Zemi byl zničen a mnoho skupin organismů, včetně ptáků, savců a plazů, přežilo a pokračovalo v diverzifikaci a vyzařování v období paleogénu a neogénu. Událost zániku K-Pg znamenala konec druhohorní éry a začátek kenozoické éry.
